Tématem diplomové práce s názvem Koncept čínského ženského umění po roce 2000: Sonda do současného diskurzu je diskurzivní a tematická analýza vybraného segmentu současného čínského ženského umění, se zvláštním důrazem na to, jak se umělkyně definují a vyjadřují v rámci společnosti, která je stále ovlivněna konfuciánskou tradicí a patriarchálními strukturami. Autorka zkoumá tuto problematiku prostřednictvím případových studií a rozhovorů se šesti mladými umělkyněmi narozenými v 90. letech a na počátku 21. století, přičemž jejich osobní i umělecké příběhy zasazuje do širšího společensko-politického
a teoretického rámce.
Výchozím bodem zkoumání se stala výstava Stepping Out! Female Identities in Chinese Contemporary Art, která poskytla cenný vstup do širšího diskurzu. Diplomová práce však čerpá z širší škály teoretických materiálů, včetně feministické historiografie umění, kulturní teorie a současného výzkumu v oblasti čínského umění a genderu. Tyto zdroje jsou doplněny o empirická data získaná z rozhovorů s vybranými umělkyněmi, což umožňuje vícerozměrný pohled na prožívané zkušenosti, zobrazení těla, cenzuru, institucionální překážky a generační proměny.
Práce kriticky hodnotí opakující se témata jako erotika, tělesná autonomie, ženská touha a napětí mezi tradičními hodnotami a současnou genderovou politikou. Pozornost je věnována také tomu, jak se umělkyně vyrovnávají s konceptem „čínskosti“ a do jaké míry jejich tvorbu formují, nebo naopak odmítají, místní omezení i očekávání globálního uměleckého trhu. Zvláštní důraz je kladen na rozdíl mezi tím, jak jsou západní feministické ideály přijímány v čínském uměleckém kontextu, a jak mladé umělkyně tyto externí rámce vyjednávají nebo odmítají ve prospěch lokalizovaných, hybridních či osobních forem výrazu.
Kombinací kvalitativního výzkumu a teoretické analýzy přispívá tato práce k pochopení současného čínského ženského umění nikoli jako homogenní oblasti, ale jako dynamického a proměnlivého prostoru vyjednávání, odporu a redefinice. Zpochybňuje zjednodušené binarity mezi Východem a Západem
a zasazuje se o uznání těchto umělkyň jako nositelek kritického poznání, jejichž tvorba odhaluje složité průsečíky genderu, moci, identity a kreativity v Číně 21. století.
