Půjdeme-li k základu slova animace, dotkneme se pojmů jako je duše, oživovat, dávat něčemu duši či život. Hned nám může na mysl přijít obraz studenta ateliéru, který pomocí tu starší, tu novější technologie dává život sadě statických kreseb nebo třeba dřevěné loutce.
Jenže nejde jenom o oživování 2D či 3D objektů. Svou práci vnímáme jako součást právě naší duše, našeho života. Jde o modelování našich vlastních představ, pocitů i názorů. A v neposlední řadě se jedná o oživení oboustranné, protože i třeba krátká semestrální práce oduševňuje zpětně jejího autora, stejně jako (snad) i jejího diváka.
