Předmětem inspirace pro výrobu obuvi Brauchtum (z něm. zvyky, obyčeje) byly střevíce z oblasti Vyškovska z 2. poloviny 19. století. Lokalita je velmi specifická, jedná se o tzv. německý ostrůvek obyvatelstva, na které působí po mnoho let tradice, jak původní německé, tak například hanácké. Originální obuv je signifikantní pro toto prostředí, redesign je postaven na používání originálních prvků, nezvyklým způsobem a tak udržet tradici, jen poněkud aktualizovanou. Redesignovaná verze dostává linie, zajímavé momenty jsou vyzdviženy, nebo ponechány, aby dokreslovaly celkové vzezření obuvi. Dominantní prvek svršku – jazyk – byl převzat z původní obuvi, jeho dominance je krom velikosti podpořena změnou materiálu, technologie dekoračního nařezávání materiálu je převzata z dekoru na podešvi. Výsledkem je pár obuvi, který se vizuálně podobá originálu, avšak není stejný, nýbrž vyzdvihuje jeho, z autorčina pohledu, podstatné momenty. Z hlediska materiálu je na svršku, střihu falešné mokasíny, kombinace tří materiálů, na jazyk je použita tříslo činěná useň, díky její schopnosti po vytvarování přirozeně držet tvar, zbytek svršku je vytvořen kombinací kozinky a vlněné plsti, která tvoří podšívku obuvi. Podešev a podpatek jsou vytvořeny z tříslo činěné usně, jak je tomu na původním vzorku. Podpatek je vytvořen vrstvením, lepením plátků usně, a následném opracování broušením do výsledného tvaru.
Klauzurní práce je součástí kolekce, která pohlíží na tradiční lidovou obuv dnešním pohledem.
