Dílo vychází z autorova osobního pohledu na hledání smyslu života. Zvolil koncept vrstev, které reprezentují proces objevování. Navenek působí dílo esteticky a zajímavě, bere si pozornost a vyvolává zvědavost.
Když se ale začneme ‘prodírat’ skrze jednotlivé vrstvy – které se zmenšují a postupně ztrácejí svůj výrazný charakter – nakonec dojdeme k jádru, které je zcela prosté, až banální.
To naznačuje, že smysl života často není něco velkolepého, co si představujeme, ale může být ukrytý v úplné jednoduchosti. Proto do svého díla na samotný závěr vložil oblíbený gumový bonbón. Tento detail propojuje vážné téma s vtipnou nadsázkou, protože právě v banalitách často nacházíme své štěstí a smysl
