Reklamní kampaň
TISKOVÁ ZPRÁVA
Název: Digital scars – Neviditelné jizvy digitálního násilí
Autor: Petr Cileček
Tento projekt vznikl jako bezprostřední reakce na alarmující nárůst kybernetické kriminality, zneužívání intimních materiálů a sextortion. Cílem fotografického souboru „Digital scars“ je vizuálně reflektovat psychickou devastaci obětí, která často zůstává skryta za monitory počítačů. Cílem souboru je reflektovat neviditelné následky digitálního násilí.
Jádrem expozice je vizualizace čtyř klíčových fází, kterými si oběť prochází. Série fotografií zachycuje moment beznaděje a ztráty kontroly nad soukromím, následnou izolaci pramenící ze strachu z odsouzení, a paradoxní svázanost se sítí – nástrojem, který oběť nedokáže opustit. Obrazy pracují s vědomím, že co se jednou dostane na internet, je téměř nemožné trvale smazat.
Projekt zároveň nabourává zažité stereotypy. Ačkoliv se o kybernetickém násilí často hovoří v souvislosti s ženami, tvrdá data ukazují opak. Podle statistik poradny E-Bezpečí tvoří muži až 78 % obětí sextortionu (vydírání intimními materiály). Bolest je univerzální a muži jsou v online prostoru stejně zranitelní, pouze o svých pocitech a zkušenostech méně hovoří. Každá emoce je proto na výstavě zpracována duálně tak, aby se poukázalo na to, že kybernetické násilí si nevybírá pohlaví.
Téma vychází z reálných sociologických dat. Situace se dramaticky zhoršuje – zatímco dřívější odhady hovořily o 40 %, nejnovější průzkumy z roku 2024 ukazují, že s nějakou formou kyberšikany či nenávistnými projevy online se setkalo až 67 % českých adolescentů.
Výstava otevírá i téma tzv. efektu online disinhibice, kdy anonymita a absence očního kontaktu snižují empatii pachatelů a činí je krutějšími než v realitě. Ambicí projektu „Digital scars“ není jen pasivní pozorování utrpení, ale především prolomení mlčení. Výstava má sloužit jako impuls k diskusi a připomenutí, že vina je vždy na straně útočníka, nikoliv oběti.
