Projekt se zabývá cihelným odpadem vznikajícím při demolicích a zkoumá jeho potenciál jako sekundární suroviny pro další materiálové a designové využití. Východiskem práce je kritika současného nakládání s cihlami, které jsou po demolici nejčastěji drceny a využívány pouze jako nízkohodnotný zásyp, čímž dochází ke ztrátě materiální, energetické i kulturní hodnoty.
Cílem projektu není návrh konkrétního finálního produktu, ale systematické prozkoumání chování cihelné drti v různých frakcích a pojivech a vymezení oblastí, kde tento materiál může dlouhodobě a smysluplně fungovat. Prostřednictvím fyzických experimentů, materiálových testů a prototypů práce identifikuje silné stránky i limity materiálu, zejména z hlediska mechanických vlastností, povrchového chování a vhodných typologií použití.
Na základě testů se projekt zaměřuje na deskové, modulární a objemové typologie, jako jsou desky, kachličky a květináče, které odpovídají vlastnostem materiálu a umožňují jeho další cirkulaci. Vizualizace a scénáře použití slouží k ověření měřítka, kontextu a možných aplikací, nikoli jako finální produktový návrh.
Výstupem projektu je materiálový rámec, který definuje, kde a jak lze s cihelným odpadem pracovat, a kde naopak jeho použití ztrácí smysl. Práce tak chápe design jako proces rozhodování, vymezování hranic a nastavování materiálového systému, nikoli pouze jako tvorbu jednotlivého objektu.
https://drive.google.com/file/d/1ldpQWRy8lZjwk78gzWrYCCLaqUwAk-ag/view?usp=sharing