V tomto souboru se snažím zaměřit na to, co je v životě podstatné a nepotřebné věci okolo vypustit. Soustředím se na své pocity, které jsou v této době jako zimní krajina – chvíli krásné a idylické a ve chvíli druhou, jako by nastala bouře. Když takové období přijde, často hledám útěchu, klid i svobodu v přírodě. Je pro mě symbolem, který se snad nedá ani slovy popsat. Jde odjakživa o mnohem pevnější spojení, než co by si většina lidí dokázala vůbec připustit. Je v něm něco meditativního, skoro až intimního. I kdyby si měl člověk v sobě nosit ty nejtemnější myšlenky, jakmile vyjde z prahu svých dveří a vydá se na cestu, tyto myšlenky se okamžitě rozplynou…
Autor
Marek Hofman
absolvent
Ateliér Reklamní fotografie