Pár obuvi je dle zadání z návštěvy Moravského zemského muzea v Brně inspirovaný
exemplářem z muzejního depozitáře – polobotky kroje Hřebečského. Cílem bylo ve
výsledném páru zanechat barevnost a ozdobné prvky předlohy s nádechem dnešní
elegantní módy. Velmi mě též zaujal samotný znak Hřebečska – lesklý černý oř. Jako
hlavní (vrchový) materiál jsem tedy zvolila lakovanou černou useň a do podšívky pro
kontrast krémovou vepřovinu. Monumentálnost boty jsem podtrhla vysokou dřevěnou
platformou s lehkým zvednutím v patě, na jejímž manuálním sochání se podílel i můj
táta, za což jsem mu velmi vděčná. Díky němu jsem se při celém procesu naučila o práci s
tvrdými materiály a řezbářském řemeslu. Na první pohled poutavým prvkem je jistě velká
mašle s dvěma přišitými knoflíky na špičce boty. Jedná se o glamorizaci zbytků ozdob u
archivního páru. Výraznou odchylkou je pásek s pruženkou a zapínáním na stříbrnou
kovovou přezku, aby masivní obuv pohodlně držela na chodidle. Dále nařasená tradiční
krajka mezi platformou a svrškem (skrze tento tzv. „sandwich“ jsou protloukané hřeby,
aby celá hmota nedržela jen pomocí vukoplastu), jež obuvi dodává
kontrast/dimenzionálnost a jedná se o odkaz na můj osobní módní styl. Platformu a tak
nějak celou botu uzavírá světle hnědá tříslová podešev, jež jsem po obvodu přibila hřeby a
jedná se o můj osobní nejoblíbenější prvek této klauzurní práce.
