Moje klauzurní práce se věnuje tématu „mezi stavů“, konkrétně prokrastinaci. Je to stav, který dobře znám – pocit, kdy člověk přešlapuje na místě, zaseknutý mezi tím, co chce udělat, a tím, co skutečně dělá. Kolekce tvořená nártovou obuví a kabelkou je pokusem o zachycení tohoto vnitřního napětí.
Celá kolekce pracuje s kontrastem černé a bílé barvy. Černá v mém pojetí představuje negativní pocity a frustraci z nečinnosti, zatímco bílá symbolizuje naději a čistý start, který v prokrastinaci neustále hledáme. Materiálově jsem se zaměřila na dialog mezi lesklou a matnou usní – lesk zde zastupuje naše vysněné ideály, zatímco matná kůže představuje drsnou realitu, do které se při prokrastinaci vracíme.
Výrazným prvkem na obou doplňcích je dlouhá, propletená tkanička. Má symbolizovat proud roztěkaných myšlenek a pocit, že se člověk v tom všem „utápí“. Abych téma nedokončenosti a zaseknutí zdůraznila ještě víc, z boty jsem vyjmula jazyk. Tato chybějící součástka, která tam přirozeně patří, odkazuje k pocitu neúplnosti a k tomu, že když odkládáme věci na potom, zůstáváme tak trochu „rozpracovaní“.
