„Jediný výstřel“… Stačí pouhopouhá jediná rána a složí vás to na kolena.
Stačí jen, když takový výstřel složí váš idol, co vám celé roky vyrovnává balanc v průchodu životem. Již od dětství ráda poslouchám heavy metalovou hudbu a právě Ronnie Atkins ze skupiny Pretty Maids svým zpěvem udržoval tu mou rovnováhu.
V projektu se vypořádávám se svou vlastní vzpomínkou. Jelikož nemám moc šancí jen tak chodit na koncerty, vážím si každého z nich. Měli jsme s otcem již zařízené lístky na koncert Pretty Maids, když náhle zkolaboval na pódiu a zjistili mu rakovinu plic.
Sám zpěvák vydal dvě alba a 4 další písně o tom jak se se svou situací vypořádává.
Snažila jsem se se svou prací na téma nápojového setu propojit svůj vnitřní chaotický pocit a svůj vztah ke skupině.
Hrála jsem si s texty z písní co složil a z nich skládala verše co mi přišly vystihující. Přijde mi, ale že divák musí pro pochopení poznat kapelu a poslechnout si ten děj. Ten výstřel.
Fotograf: Jan Vitha
Mind made for murder, has lost between the cracks.
Your love is cold, like the piles of bones upon the crimson ground.
In your darkest hour, I’ll be waiting in the wings.
From the first breath to the last sigh.
I was lost in the ruins of the realm of misery.
See me like a ghost to reach the state of serenity.
