Diplomová práce se věnuje odkazu Adolfa Parlesáka, českého meziválečného cestovatele, publicisty, autora a cyklistického světoběžníka. Jeho životní příběh byl ve své době spojený s cestami do Afriky, na Blízký východ i do Asie, přesto se postupně vytratil z širší kulturní paměti.
Výzkum vychází z rodinného archivu, dobových dokumentů, korespondence, fotografií, rukopisů, strojopisů a rozhovorů s Adolfem Parlesákem mladším. Práce zkoumá vztah mezi archivem, pamětí a zapomínáním a hledá způsob, jak fragmentární osobní archiv znovu interpretovat a zpřístupnit současnému publiku.
Výsledkem je návrh autorského kurátorského libreta a instalačního řešení výstavy. Výstava není pojatá jako úplná lineární biografie, ale jako prostor, v němž se mohou potkat obrazy, texty, předměty, hlasy a mezery v archivu. Parlesákův příběh je zde nahlížen jako příklad paměti, která nebyla zcela ztracena, ale dosud čeká na své širší zprostředkování.
Projekt zároveň otevírá další možnosti práce s Parlesákovým odkazem — od autorské publikace přes zvukové a audiovizuální formy až po digitalizaci a institucionální ukotvení archivu.
Výstavní libreto a vizuální koncepce
Součástí projektu je také návrh výstavního libreta a vizuálního směru instalace, uvažovaný pro prostor Galerie 1 v Praze. Moodboard pracuje s atmosférou archivu, cestovatelské paměti, fragmentů, světla, materiálů a stop, které mohou být v prostoru výstavy znovu čteny a skládány do nových souvislostí.
Pracovní setkání nad rodinným archivem
Ilustrační fotografie zachycují pracovní setkání s Adolfem Parlesákem mladším nad částí rodinného archivu. Během rozhovoru se otevíraly dochované dokumenty, fotografie a vzpomínky i otázky, jak s tímto křehkým materiálem dále pracovat a citlivě jej zpřístupnit současnému publiku.
