Příběh o bledě modrém první z dopracovaných částí svazku knížky pověstek z kraje, ve kterém jsem prožilo většinu svého života. Tato éra se minulý podzim uzavřela stěhováním a kniha je tedy vzpomínkou i rozloučením.
Jednotlivé pověstky jsou fiktivními příběhy z míst v okolí vesnice, kol které jsem krajinu prochodilo skrz naskrz cestami, pěšinkami a často mimo ně, divokým lesem. Při obchůzkách potkávám zákoutí, která mě přitahují svou energií. Ona jsou pak místy, kde bydlí fiktivní bytosti a dějí se nadpřirozené věci. Ty si moje hlava začala sama od sebe vymýšlet, v reakci na onu záhadnou intenzivní energii, kterou v místech vnímám.
Pověstka o bledě modrém se odehrává na místním hřbitově při kostelu svatého Bartoloměje. Tam dojde k setkání jednoho z kolonie bledě modrých bytostí, které hřbitov po staletí obývaly, a dívky, která se, stejně jako modrý, vyčleňuje svými vlastnostmi z běžných měřítek a mezí. Časem se spřátelí a jsou si oporou ve své jinakosti. Pověst končí zásadním obratem chodu světa, avšak nikterak tragicky.
