Projekt Archive without a viewer zkoumá vztah mezi realitou a způsobem, jakým se ji snažíme zachytit. Zaměřuje se na pojem prostoru jako kapacity, konkrétně na digitální úložný prostor, který je neustále zaplňován obrazy. Mnohé z těchto fotografií vznikají automaticky, bez jasného důvodu. Namísto plného prožití okamžiku jej přesouváme do digitálního archivu, kde se snímky hromadí, ale jen zřídka se k nim vracíme.
V tomto kontextu Space to space popisuje přesun pozornosti z fyzického prostoru přítomného okamžiku do přeplněného digitálního prostoru. Projekt poukazuje na rozdíl mezi tím, co v realitě skutečně vidíme a prožíváme, a tím, co se snažíme uchovat ve formě snímků. Zároveň klade jednoduchou otázku: pro koho všechny tyto fotografie vlastně pořizujeme, když nás samotné často nezajímají?
