Diplomová práce se zabývá rekonstrukcí prvorepublikové vily nacházející se na severu Čech, v oblasti česko-německému pohraničí. Objekt byl postaven v rove 1908 a svým architektonickým výrazem se částečně odlišuje od typických městských vil tohoto období. V jeho podobě se projevují prvky německého vilového stylu, které jsou pro daný region charakteristické. Stavba si i přes svůj věk zachovala výrazný charakter a jedinečný genius loci, jenž se stal jedním z hlavních východisek návrhu.
Cílem rekonstrukce je zachovat historickou hodnotu domu a jeho původní architektonické kvality, zároveň jej však přizpůsobit současným nárokům na komfortní, funkční a energeticky úsporné bydlení. Vnější podoba objektu zůstává v maximální možné míře zachována, včetně dekorativních prvků fasády, členění okenních otvorů a soklu domu. Zásahy do exteriéru jsou vedeny s respektem k původní architektuře a jsou doplněny o nutná technická opatření, zejména zateplení obálky budovy.
Důležitým tématem návrhu je propojení historického charakteru domu s moderním způsobem života. Rekonstrukce pracuje s kontrastem tradičních prvků a soudobých architektonických i technologických řešení, která jsou do objektu integrována citlivě, aby nenarušila jeho původní výraz. Příkladem je řešení vstupu do domu, kde je původní veranda nahrazena novou, současnou konstrukcí. Ta vytváří vizuální dialog s historickými dřevěnými vstupními dveřmi, které jsou zachovány jako významný autentický prvek.
V zadní části domu je respektováno původní členění fasády a rastr oken. Vybrané okenní otvory jsou zvětšeny a doplněny o bezrámová zasklení, která umožňují lepší propojení interiéru se zahradou a zvyšují kvalitu obytného prostoru, aniž by narušovala celkový charakter stavby. Dominantním prvkem se stává velkoformátové posuvné zasklení typu HS portál, propojující obytný prostor s terasou a zahradou.
Dispozičně je dům v současnosti rozdělen na dvě samostatné bytové jednotky. Návrh rekonstrukce však směřuje k jeho sjednocení do podoby jednoho rodinného domu. Stávající schodiště je zachováno, avšak transformováno na interiérový komunikační prvek propojující první a druhé nadzemní podlaží a podporující funkční i prostorovou jednotu objektu.
Objekt je navrhován pro mladou rodinu s malými dětmi, která klade důraz na harmonické bydlení, respekt k historii domu a zároveň na využití současných technologií. Charakter budoucích uživatelů se promítá do návrhu dispozičního řešení, materiálového pojetí i technického vybavení domu, jehož cílem je vytvořit kvalitní a dlouhodobě udržitelný rodinný domov. Diplomová práce tak nesleduje pouze architektonickou a technickou obnovu historického objektu, ale zabývá se také otázkou, jak lze citlivě propojit minulost s přítomností a přizpůsobit historickou stavbu potřebám současného rodinného života.
